Vzplanutí

Někdy není nad to - zapomenout. ST

tlustou čáru a jít dál,
to co bylo, vítr svál ...

Tak přitisknu ti růži k hrudi
Snad její marnost k tobě sluší
Povzneseš, pak tvá slova zkruší
Já chci být sluncem, jenž tě budí

napadlo mi... ST

že ON už není...jsou i jiní...ST))

nejsembásník: Květka Š.: Veronica: Děkuji všem za komentáře. Názorově jsme se pěkně shodly - co bylo, bylo..

Kajuta: No tohle je ale krásné doplnění. Děkuji.

Někdy je radikální řez to nejlepší, co můžeš udělat.
ST

píšeš promiň, ale stejně mám pocit, že omluvit by se měl on, nicméně už je to jedno, ST

Milena: Když ono to není zas tak jednoduché.Ale tenkrát jsem to udělala rázně. Díky moc. Všechny rady jsou pro mne cenné.

valerie:Víš, že ani nevím, proč jsem to tam takhle dala? V tu chvíli mne to prostě napadlo. Teď, když o tom přemýšlím..Ale už je to zbytečné si nad tím lámat hlavu. Děkuji moc za komentík a jsem opravdu ráda, když čtu názory jiných.

Co jiného.?.ST..:-)

a já tomu nevěřím... je, tvaroval, byl... je pořád součástí tvou... i když denně na něj nevzpomínáš svoje místo měl a má , napořád...

zelená víla: Svoje místo měl, akorát jsem nepochopila, proč se někdo ozve po mnoha letech a začne vzpomínat... a zjišťuje mé soukromí.....Chápeš? Tak třeba stará láska nerezaví, asi proto. Děkuji za komentík. Jsem ráda.