Chvilka mého mlčení ...

***



Kdy přestává
moje mlčení a začínáš ty ?
Kdy je den a noc , když všechno bez tebe
je smrt a pozvolné umírání



Toužím v sobě znovu zažít
ten kobaltový zážeh světla z tvé nahoty …
Vím , vypálíš mi oči , ale v tom okamžiku
budu zase šťastný … protože jsem viděl
svou osudovou ženu .



Je to osud , nebo prokletí ?
Prázdné nádoby dnů a nocí ?
Každý okamžik ve kterém se topím ,
bez tvé záchranné ruky .
Jsi bůh a nebo nekonečné bolesti ,
všeho čím musím být v tomto slzavém údolí ?



Ve svých opakujících snech
pláču sůl zapomenuté mořské vlny …



Na tvých bradavkách , co tak andělsky ční
k nepochopenému nebi …



***