To se nemělo stát
Když zvítězí cit nad rozumem...
» autor: Yendas |
Černý mrak nebe přikrývá,
slunce už nehřeje, přichází chlad.
Z plamínků radosti se ledová tma vlívá,
už se nesměje, to se nemělo stát.
Co jsem to udělal, jak moc ti ublížil,
tvojí dušičku jsem peklu přiblížil.
Chtěl jsem víc, než mohl jsem chtít,
rozum měl říct stop, nenechat v nás city žít.
A kolem srdce teď ostnatý drát,
najednou prázdno a beznaděj,
jak moc bych ti chtěl svou pomocnou ruku dát,
a z plamenů tě vynést živou ven.
slunce už nehřeje, přichází chlad.
Z plamínků radosti se ledová tma vlívá,
už se nesměje, to se nemělo stát.
Co jsem to udělal, jak moc ti ublížil,
tvojí dušičku jsem peklu přiblížil.
Chtěl jsem víc, než mohl jsem chtít,
rozum měl říct stop, nenechat v nás city žít.
A kolem srdce teď ostnatý drát,
najednou prázdno a beznaděj,
jak moc bych ti chtěl svou pomocnou ruku dát,
a z plamenů tě vynést živou ven.
Tipů: 6
» 06.04.14
» komentářů: 6
» čteno: 638(11)
» posláno: 0
» nahlásit
» 07.04.2014 - 10:18
jo je moc smutná... četla jsem ji dvakrát, potřetí bych možná plakala...ST
» 07.04.2014 - 11:16
valerie: jj, děkuji. Nejhorší bolest není ta, která je způsobena mě nebo ta, kterou si způsobím sám, ale kterou způsobím někomu jinému (a je jedno, že to nebylo úmyslně, ale díky tomu, že selhal rozum...). Raději bych pykal já sám a klidně mnohonásobně víc než aby pykala za to ona.. :-(
» 07.04.2014 - 20:14
krizekkk
Tak, působí to na mě trochu zmateně. Nezlob se.
Láska bolí.
Láska bolí.
» 08.04.2014 - 10:18
krizekkk: Určitě se nezlobím. Samozřejmě, že mám radost, pokud dílo někoho zaujme, ale za názor se přeci zlobit nedá, beru to od Tebe.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Hradní zřícenina