žonglovala s úderností kladívek...
a přitom se zlehka usmívala na mýty ze skleněných cibulek schované pod kobercem...
» autor: enigman |
je bohužel drsnou pravdou
že většina zrzavých mužů
se velmi podobá blonďákům
kteří se vlivem přílišného tepla
nedostatečně ochlazovali
a tudíž se zkazili
nebo podobu převzali od brunetů
co někdo vyhodil za stodolu
do kompostu
oproti tomu ty ryšavá Rufilatie
jsi půvabná způsobem
který vnucuje touhu i riziko
rozkoš i krutost
byť můžeš vyzařovat klid
růžového poupěte
sladkou příchuť
jahodové bublaniny
barvu východu
ve vzdáleném křiku ptačího pěvce
sluneční vodu
narážející do hrudi plavce
i chvějivou načervenalost
viděnou za zavřenými víčky
unášející sen řeky
to co je v tobě
se vším co k tobě patří
se nedá vměstnat do žádné zásuvky
excitace které vyvoláváš
souvisí s erotickou sublimací
vábničky dívky
s výrazem prosby
abych ti koupil lízátko
a místo toho pronášíš
vášnivé věty
neškoleným hlasem
jakým se spíš volá z okna na mámu
s obličejem
ve kterém se zračí
zlomyslné zamrkání
že jde o legraci
prostě mimořádná bytost
takový výchozí bod
mýtických projekcí
krvavá Mandarínka
se symboly cudnosti
bioelektricky propojená
s říší zuřivých sil extáze
dcera dávné Henny
agentka podzimního úplňku
co má v pihách zakódované
hvězdné mapy
že většina zrzavých mužů
se velmi podobá blonďákům
kteří se vlivem přílišného tepla
nedostatečně ochlazovali
a tudíž se zkazili
nebo podobu převzali od brunetů
co někdo vyhodil za stodolu
do kompostu
oproti tomu ty ryšavá Rufilatie
jsi půvabná způsobem
který vnucuje touhu i riziko
rozkoš i krutost
byť můžeš vyzařovat klid
růžového poupěte
sladkou příchuť
jahodové bublaniny
barvu východu
ve vzdáleném křiku ptačího pěvce
sluneční vodu
narážející do hrudi plavce
i chvějivou načervenalost
viděnou za zavřenými víčky
unášející sen řeky
to co je v tobě
se vším co k tobě patří
se nedá vměstnat do žádné zásuvky
excitace které vyvoláváš
souvisí s erotickou sublimací
vábničky dívky
s výrazem prosby
abych ti koupil lízátko
a místo toho pronášíš
vášnivé věty
neškoleným hlasem
jakým se spíš volá z okna na mámu
s obličejem
ve kterém se zračí
zlomyslné zamrkání
že jde o legraci
prostě mimořádná bytost
takový výchozí bod
mýtických projekcí
krvavá Mandarínka
se symboly cudnosti
bioelektricky propojená
s říší zuřivých sil extáze
dcera dávné Henny
agentka podzimního úplňku
co má v pihách zakódované
hvězdné mapy
Tipů: 27
» 25.03.14
» komentářů: 14
» čteno: 657(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 25.03.2014 - 16:51
krizekkk
:) ST
» 25.03.2014 - 17:36
úžasně, nádherně si nás zrzky popsal, kdybych se mohla vyfotit viděl bys, že mám zrovna na hlavě čerstvě naplácanou zrzavou barvu, tedy nejsem přírodní, ale ony jsou opravdu krásné a moc hezky jsi první slokou začal, zrzavý mužský opravdu není nic moc, tvoje óda, popis, nebo vyznání se mi moc líbí ST
» 25.03.2014 - 20:00
Zrzečči a zrzinky jsou vždy výjimečný... a mě se líbí... i tvé dílo... :-)
ST
ST
» 27.03.2014 - 15:12
Zajímavé pojetí o zrzavých mužích a další okouzlující žena z Tvého básnického pera :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: informační přetížení?... | Následující: křovínatěla...