Vzdušné hrady

Dej mi ždibec úsměvu
postavím ti vzdušný hrad
dej času prostor pro něhu
měj touhu pořád milovat

Rozpusť se mi ve víně
abych tě mohl pít
chutnáš v rudém Tramíně
jak všemocný energit

O tobě chci večer snívat
rozprostřít tě tmavou nocí
do hvězd tajně si tě skrývat
tvoje sny mít ve své moci

Ve vzduchu tě rozptýlenou
ústy lačně nasávat
pak se třeba zalknout tebou
chvíli potom nedýchat

Jako déšť tě v bouřce rozlít
do květů vzrostlých stromů
nádherně tam budeš zářit
na truc bleskům hromům

Do všech tepen svého těla
infúzi tě dostanu
abys mi už nechyběla
až na cestách sám zůstanu

Vybuduji vzdušné parky
s nebeskými květinami
nedaleko od Polárky
kde hrát si budeš s kometami

Pro koho tu báseň píšu ?
Komu skládám k nohám nebe?
Pro tu která se v ní pozná
třeba zrovna pro TEBE