Nevím...

Za nocí bezhvězdých
i v mnohém poledni
častokrát ptávám se
zda dojdu spasení

vždyť mnohdy
hříšné mívám myšlenky
tuze líbí se mi
dlouhé nohy
na vysokých kramflecích
a někdy smutný jsem
a piju jako duha
a kytky kradu lukám
pro lásky své

někdy mívám strach
že na mne vidle brousí
v pekle rarach snad
za třídenní vousy
za doteky žhavé v tmách

občas s nohou přes nohu
pochybuji o andělích
pochybuji o Bohu
nečetl jsem knihu knih
a usnu při mši svaté
a nežiju jak mnich
a oděn toužím býti v zlatě

nevím co mě čeká
nevím dojdu-li spasení
možná že nektar budu srkat
možná čerti
budou pálit mě železy...