láskoviny LIX

Bezradná ránem
počítáš ráhna
v přístavech
Ba ne!
To není ani v románech
že dech se ti zrychlí
a bárka k molu přirazí
pak se obejmete.
Oblohou vítr mete
čerň mraků nad hrází
a hoře víc, než tam vln
promiň mi nenávraty
motám se dole do sartun
a nocí nebe pihovatý
znám ze všech světadílů
Bůh snad dá čas a sílu
vrátím se
jednoho rána
ty budeš
dávno
... vdaná.
---------------------------------------------------------

Co vše mé dlaně
měly nést
bolest to povypráví
jak trny cest
a horkost lávy
mám v bříškách prstů
a vrstvu prachu
a strachu nepočítám
a sčítám
dobré, zlé
dle čar v křížení
však světa učení
v tabulkách psané
mi radí, Pane!
Zapomeň světel měst!
Zkus jenom lásku nést!
-----------------------------------------

Kolik máš podob
tváří a převleků
vsazena do dob
s i bez reků
proč do breku
je s tebou víc
můžeš mi
lásko
... prosím říct?
-----------------------------------------

„Láska je nejkrásnější trápení,
které tkví v ponížení lidské hrdosti...“
(John Lennon °°)