láskoviny LVIII

Helena

Po ránu vítr pročesává
tvé vlasy jako větvoví
a všude kolem jarní sláva
a tráva dvorku od křoví
už zase zelená
a já ti říkám hele - na!
Vezmi mou lásku z dlaní
po zimě nastydlou
s tvou chce plout
klidně i bez snídaní
nad strání, lesem
do obzorů
má stará dlaň s třesem
co s láskou nesla horu
je nedočkavá.....
-----------------------------------------

- My -

Ze dvou písmen
ten příběh dávám psavcům,
jak mapy mořeplavcům
v něm mezi poledníkem
s kompasem pamětníkem
přečteš si celou plavbu
s bouří, i když byl olej
ten zbytek ví jen pánbůh
pro druhý díl si volej
až přelijí tu vodu
příští rok po rozvodu.....
--------------------------------------------

Říší

Až donedávna
má rána slavná
končila bez oslav
a já byl osel
a prý plav
ty vody lásky laskavé
za partagasky nestojí
mít rád jsou stavy šišlavé
zapřáhnou šíji do ojí
a budeš dřít.
Ale já hledal v světě cit
to něco pro, co píší
básníci staletí
tu tajnou říši
prokletí.....