morfologická
mentalita lidství...
» autor: enigman |
zjevila se přede mnou
tak jak to umí
oči kouzelnice
velké
se špetkou ironie
co ví
že klidně mohou
proniknout hlavou
jako bodce
příteli
myslíš že je možné
aby zvědavost a trauma
neurčovaly vědomí člověka
tak jako krajina
která jej obklopuje?
milá Collocatie
v podstatě jsme exponáti
s páteří ze siluru
dýcháním baktérií
odkudsi z hlubokého archaika
v kostech z permských ještěrů
druhohorní krví
a mysl?
ta budoucnost ráda popichuje...
tak jak to umí
oči kouzelnice
velké
se špetkou ironie
co ví
že klidně mohou
proniknout hlavou
jako bodce
příteli
myslíš že je možné
aby zvědavost a trauma
neurčovaly vědomí člověka
tak jako krajina
která jej obklopuje?
milá Collocatie
v podstatě jsme exponáti
s páteří ze siluru
dýcháním baktérií
odkudsi z hlubokého archaika
v kostech z permských ještěrů
druhohorní krví
a mysl?
ta budoucnost ráda popichuje...
Tipů: 21
» 11.03.14
» komentářů: 11
» čteno: 760(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 12.03.2014 - 17:21
krizekkk
No tý brďo. 0‿0
» 03.07.2014 - 10:56
jsem nemocná, ležím už třetí den v posteli a inhaluju... dýchám jako kdybych šla padesát kilometrů do prudkého kopce... dneska je krásně, svítí slunce, pozoruju nebe otevřeným oknem, nejraději v noci... a ráno pozrouju knihovnu, tedy knihy, kterou si přečtu nebo do ní jen nakouknu... žiju a právě nemocně přítomností a co bude zítra??? fakt nevím, moje mysl nepopichuje momentálně vůbec nic... a upřimně bych si strašně moc přála nadechnout se zhluboka bez následků :-) kdy??? to je jedno.... :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: do středu středního do letu… | Následující: když je čas smržů...