Chlapeček

Skromná vzpomínka na Hirošimu... Little boy byla ta bomba, která tenkrát plachtila si jen tak vzduchem...

Malý chlapec
vzduchem si plachtil
v tanec vzývaje
nebeské ptáky
a pod ním
ženy v květových šatech
šťastně se smály
v tom krásném čase
dobírajíc si pány
a kol rojili se
žluťáskové malí
rojili se
jak andílkové v ráji

a tu ten chlapeček
Zemi políbil
a květy vpily se
v bílou kůži
roj žluťásků kamsi odletěl
a muži zmírali
ve spálených růžích

políbil chlapeček Zemi
jako proradný milenec
a tehdy brvami všemi
se zachvěl svět...

Tipů: 15

» 05.03.14

» komentářů: 9

» čteno: 838(12)

» posláno: 0

» nahlásit

Komentáře (9)

» 05.03.2014 - 11:25

Kajuta

Máš ST, jak Brno, nevěřil bych, že to jde napsat tak silně, poeticky.
Čet jsem i autentický zápisky, jak to zpackali a shodili přímo nad klinikou... Byla to mravenčí práce a boj s větrnými mlýny. Podruhý už bych to nečet.
Záložka...

» 05.03.2014 - 12:56

HANKA

Silný zážitek a v očích slzy..ST*

» 05.03.2014 - 16:46

valerie

úžasně poetická vzpomínka na tu hrůzu, je dobře občas vzpomenout na hrůzy, takhle bez patosu, k tomu myslím je spousta lidí vnímavých, mně se úplně dostala pod kůži

» 05.03.2014 - 17:46

labuť

Je dobré si připomínat a nezapomínat...

» 05.03.2014 - 18:41

básněnka

ten malej chlapec
z Hirošimy
hejčkal si vypálený stíny
na bílej zdi
prej z člověčiny

» 05.03.2014 - 19:14

krizekkk

TICHÝ ST.

» 05.03.2014 - 20:55

Lilith

člověk to ve tvém krásném podání vnímá úplně jinak...
ST*