Můj první úklid

Tento příběh se mi stal už hodně dávno. Bylo mi asi 6 roků. Vždycky v pátek jsem mamince pomáhala s úklidem. Vysát, utřít podlahy, utřít prach.
Pracovala jsem hlavně s hadrem a maminka s vysavačem. Já jsem se toho hučícího přístroje, který se jmenoval Elektrolux, docela bála. Až jednou mamka odjela v pátek do Prahy. A já dostala úkol provést úklid sama. Vysavač jsem neměla použít, že je to nebezpečné. Nastal pátek a mě od rána něco našeptávalo:
„Vysaj, vždyť jsi to už viděla dělat mamku tolikrát.“
Chtěla jsem se pustit do úklidu. Ale náš byt byl jako začarovaný. Všude jsem viděla spoustu drobků smetí. Nejhorší bylo to neustálé lákání.
„Vysávej, neboj se.“
A tak jsem si s tím hlasem začala povídat.
„Když mi řekneš, jak na to, tak budu vysávat.“
A už jsem si šla pro vysavač. Když jsem ho donesla do pokoje, ozvalo se:
„Vytáhni šňůru, najdi zástrčku. Opatrně zasuň. Vidíš ten velký knoflík na vysavači? Zmáčkni jej.“
A tak jsem zmáčkla knoflík na vysavači a ozval se známý zvuk. Celý úklid dopadl dobře. A já jsem měla radost, že můžu vysávat s vysavačem jménem Elektrolux.