Klavír

Klavír smutně zahrál
své komorní blues
pak ho smutek objal
v doprovodu múz

tón se s tónem rozléhal
v pološeru baru
nepěl spíše zasténal
v bolesti a zmaru

stopy zaschlých drinků
které nesmyl čas
sonet pro vzpomínku
má roztřesený hlas

oltářem je v minulosti
ta stříbrná prachu zrnka
nesetřou už klavíristi
už sklenka nezacinká

poslední svou skladbu
sám si proto rozehrál
menuet za dobu
kdy plný byl vždy sál

kde viděl jsem ten klavír ?
a v čem se mi podobá ?
proč rýmy zdobí papír ?
nevím, snad jen náhoda