~Pražený~

..třeba o Dajáně,o kávě pražený a nový boty kožený a o jedné neděli..a tak..

~~~~~~~
Obuj si boty kožený
čeká nás dlouhá cesta,
v kapse mám zrnka
kávy pražený
a za plotem roste trnka.
Na kytaru bez jedné struny
někdo si falešně brnká
on to totiž neumí
teď ještě si začíná zpívat
na noty se nestačí ani podívat
a hlas mu přeskočí
mně slzy se derou do očí
v duchu si přehrávám milou Dajánu
tu,co vypadá nesměle po ránu
prý jako v nebi andělé
no to vám zase bude neděle.

A ty boty kožený
co kdysi dostal od ženy
teď je má poprvé na nohou
strašně ho tlačí do palce
/palce za malé boty nemohou/
to ale není žádná legrace
tak mu nabídnu zrnko pražený
a ať už nemyslí na ženy
potom nám ta zrnka pomelou
/tam v tom malém krámě/
vyslechli moji prosbu nesmělou
ale kávu nikdo neuvaří
snad jinde se zdaří.
No právě.

Až boty kožený rozchodíš
a ty rudý růže za plotem uvidíš
chceš mě snad potěšit
ten dřevěný plůtek přeskočit
pár růží natrhat
že ti to půjde,nechám si asi zdát,
já ale miluju kopretiny
ty co kvetou na louce u dědiny
tam v té jedné chalupě
na zrnkový kafe pozve tě
ta která ti kožený boty koupila.
Já se na tebe fakt zlobit
ani trochu nechtěla.

Tak asi taková neděle byla…

~~~~~~~~~
jé,ta voní...
jste taky pozvaní