Moje ruce

Moje dlań
zrcadlem je mojí duše.
Kdo ruku mou
do své vezme,
vidí život můj,
jak zrcadlí se v ní.

Lásku spatří,
bolest, nenávist i smrt.
Narození dětí,
úspěchy a neúspěchy,
vzestupy i pády.
Vše, co s sebou život přináší.

Když sama podívám se
na tu dlań,
vidím srdce v ní,
jak nepřestává tepat
a pomáhat chce ostatním.

Stokrát viděla jsem
ve své dlani dětskou ruku,
jak opírá se o ni.
Stokrát hladila tu starou,
scvrklou tvář
a utírala slzy spadlé na polštář.

Stokrát a možná i víckrát
viděla jsem ve své dlani
utrápenou duši mou.
Končím báseń oslavnou.
Mým rukám patří dík!