Vzpomínka na bratra

V matčině lůně jsme oba byli
a dělili se o ně.
Světlo světa spatřili jsme v jeden den.

Holka a kluk.
Holka byla první,
tmavé vlasy,černé oči.
A kluk?
Vlasy, jako anděl z nebes
a v modrých očích
člověk by se utopil.

Hraček tehdy bylo málo,
spolu hráli si
a bylo jim dobře.
Když jeden nemoh´
druhý pomohl mu,
když jeden stonal
druhý stonal s ním.
Když jeden plakal
ten druhý mu slzy utíral.

Tak uteklo jim dětství
a život nastoupil.

Život,ten nemá slitování
a nemá cenu se s ním prát.
Nepřál si,aby šli spolu cestou dál!
Ten jeden, odejít musel ke hvězdám..

Vybrán byl anděl s vlasy,jako len.
A mně v srdci po něm zbylo,
prázdno jen.