Ve vlaku

Ve vlaku do Boru
půvabná slečna
nosánek nahoru
a vyjímečná

na líčku pihu
brýle na očích
a v ruce knihu
možná se učí

do copu stažené
havraní vlasy
a rty tak červené
od višní asi

decentně na oko
nohu přes nožičku
vyhnaly vysoko
ke stehnům sukničku

prsa ve výstřihu
tak do dlaně jen
bílá jak ze sněhu
snad chtějí ven

pohlédla s úkosem
a hned si všimla
v čem přišel oblečen
v orvaných džínách

vlasy vodníka
na hlavě klobouk
pod nosem knírka
fakt divný pavouk

zpátky do knížky
oči ji spadly
vždyť to básničky
slečna čte tady

na třetí straně
povídá potichu
hezká je báseň
o touze o hříchu

jak pak to víte ?
vy čtete básničky ?
spíš působíte
jak v retru máničky

on rovná věty
proč bych vám lhal ?
já sám před léty
tu knížku psal

oči té šelmy
zjihly v úsměvu
tak potutelným
až zůstal ve střehu

snad mu to odpustí
nádražní inspekce
že potom vystoupil
dál o tři stanice