Křídla z černých vran

*
*
*
Máš závoj z vloček
a křídla z černých vran
cítím Tě ve větru
a v teple chladných rán.
Třímám Tě v sobě
na dně láhve vyprchán.

Máš dlaně z peří
a slzy z lávy vyvřelé
polykám s chutí
my dva jsme přátelé.
Třímám je v sobě
malé ďábly v kostele.

Máš vlasy z pavučin
včerejšky propletené
rozhrnu ve strachu
vzpomínky pomatené.
Třímám je v sobě
v ráně otevřené.

Máš závoj z vloček
A křídla z černých vran...
*
*
*