Jako prvok» autor: matousekKkrejca |
Jako prvok
zrozený
jakby z náhody
bloudí vodou kalnou
u dna nádoby
se i já
světem potácím-
odřená kolena
na duši splín
kalnými vodami
ženu se někam
jak zmatená
trepka velká
aniž vůbec vím
kam a proč spěchám...
zrozený
jakby z náhody
bloudí vodou kalnou
u dna nádoby
se i já
světem potácím-
odřená kolena
na duši splín
kalnými vodami
ženu se někam
jak zmatená
trepka velká
aniž vůbec vím
kam a proč spěchám...
Tipů: 14
» 06.02.14
» komentářů: 10
» čteno: 555(14)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.02.2014 - 09:54
Nikdo neví kam tak pořád spěchá ... neví to ani svět ve kterém žijeme a většina lidí se honí ani nevědí proč . Celý ten život lidský se podobá te trepce . St . Jirka
» 06.02.2014 - 17:18
Hezkýýýý. Vzpomínám na biologii na gymplu. Skoro jsem z ní propadla. Dcera říká, nikam se nežeň a nikam nespěchej.Všechno má svůj čas.
» 06.02.2014 - 18:42
krizekkk
Máš ST, užbarde. .-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Být hochem malým | Následující: Přechodná známost