Bílá noc» autorka: svetlana astachova » Básně / Erotika, sex |
Nešla jsem dveře zavírat
a nerozžíhala.
Nevíš, jak chtělo se mi spát,
a přece jsem čekala.
Každý den se mi zdá: je večer páteční,
zazvoní zvony - a přijdeš ty.
Tvé oči - šperk, co spájí zlato s ocelí,
tvá kůže - látka z hebké nahoty.
Probouzím se, vidím tvou žádostivou tvář
a hřejivá je bloudící tvá dlaň.
Nevstanu, dokud mne neobejmeš,
dokud mi neřekneš:" lásko má,vstaň!"
a nerozžíhala.
Nevíš, jak chtělo se mi spát,
a přece jsem čekala.
Každý den se mi zdá: je večer páteční,
zazvoní zvony - a přijdeš ty.
Tvé oči - šperk, co spájí zlato s ocelí,
tvá kůže - látka z hebké nahoty.
Probouzím se, vidím tvou žádostivou tvář
a hřejivá je bloudící tvá dlaň.
Nevstanu, dokud mne neobejmeš,
dokud mi neřekneš:" lásko má,vstaň!"
Tipů: 13
» 02.02.14
» komentářů: 9
» čteno: 912(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.02.2014 - 06:53
Kajuta: Děkuji. Jenže pak přišel orkán, a to teprve byla romantika! Ráno jsem uklízela všechno, co nebylo dostatečně připevněné.
» 03.02.2014 - 06:55
Květka Š.: jitka.svobodova: básněnka: Díky moc, ale musím se přiznat, že všechno bylo trošku jinak. Nespala jsem, přišel, ale orkán (nebo to byla vichřice?) A to pak byl fičák!
» 03.02.2014 - 07:08
vavaoko: matousekKkrejca: Děkuji moc. Hola , hola, škola volá.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Znamení vody | Následující: Někdy