Svatební noc

Utichly hlasy přátel
a v záři světel,
prázdná už je tabule,
přišel čas novomanžele.

S nevěstou rovného věku,
začínám krásou polibků.
A během vybarvení jejích rtíků,
podléhám té múze veršíků.

Po pohlazení jejích ňader,
řvou verše z plných hrdel.
Při setkání s jejím lůnem,
jsem zas bohem Panem.

Tak spěchej lásko honem spát,
však i zítra budeme si hrát.
Pří víně budu verše psát,
jak navěky ti budu postel hřát.

Vytáhl staré dobré červené,
aby než noc uplyne
a víno dopil,
lásku verši ozdobil

Až když hvězdy jak duše zmíraly,
a myšlenky s tmou upadaly,
políbil ji na skráni
a šel udělat snídani.

Tak ještě můžeš lásko spát,
během dne si budeme hrát.
Zachumlej se do přikrývky,
přinesu snídani do postýlky.

Tak spěchej lásko honem spát,
však i zítra budeme si hrát.
Při víně budu verše psát,
jak navěky ti budu postel hřát.