as Sakkra...
v tanečních...tak trochu jiných...
» autor: enigman |
byla tma
ve které se nedá
přečíst slepecké písmo
ani s pomocí svářečské lampy
objevila se nečekaně
a bez fanfár
jakoby vystoupila z času
co byl párem nohavic
přeložený přes opěradlo židle
promenádovala se nahá
kromě alabastrových kruhů na zápěstí
v nichž bzučely roje neviditelných včel
a pupíku zakrytého růžicí
stylizované do tobolky kaštanu
jejíž ostny chrání cosi plodného
pleť noční lilie
rty vymodelované z dužiny dýně
nos s vinutím a půvabem
vlnovky malých houslí
hnědé oči
jejichž lesk a žár
přesvědčí chemika
že čokoláda je živá
a pak
začala tančit
beze studu
zvláštním tempem
mezi zimním šílenstvím
autíčka na klíček
a pomalým plaváním
mořského potápěče dusného léta
to mne tak rozparádilo
že jsem se pokusil o něco podobného
ale mé kreace připomínaly šimpanze
na kolečkových bruslích
co se snaží žonglovat s porcelánem
v polární bouři
a zatímco Koksagyz s grácií poštolky
pozvolna mizela v mlžném oparu
já pocítil ženskou divokost
lehce opilý vzdušným nektarem
rozvíjejících poupat
měsíčního sladu
s noční nadějí
v níž se může stát
něco bláznivého
za zvuků sténání
svíravého tlaku oceánu
otevírání ulity
pleskání vlhkých ploutví
a výdechů bílé velryby...
ve které se nedá
přečíst slepecké písmo
ani s pomocí svářečské lampy
objevila se nečekaně
a bez fanfár
jakoby vystoupila z času
co byl párem nohavic
přeložený přes opěradlo židle
promenádovala se nahá
kromě alabastrových kruhů na zápěstí
v nichž bzučely roje neviditelných včel
a pupíku zakrytého růžicí
stylizované do tobolky kaštanu
jejíž ostny chrání cosi plodného
pleť noční lilie
rty vymodelované z dužiny dýně
nos s vinutím a půvabem
vlnovky malých houslí
hnědé oči
jejichž lesk a žár
přesvědčí chemika
že čokoláda je živá
a pak
začala tančit
beze studu
zvláštním tempem
mezi zimním šílenstvím
autíčka na klíček
a pomalým plaváním
mořského potápěče dusného léta
to mne tak rozparádilo
že jsem se pokusil o něco podobného
ale mé kreace připomínaly šimpanze
na kolečkových bruslích
co se snaží žonglovat s porcelánem
v polární bouři
a zatímco Koksagyz s grácií poštolky
pozvolna mizela v mlžném oparu
já pocítil ženskou divokost
lehce opilý vzdušným nektarem
rozvíjejících poupat
měsíčního sladu
s noční nadějí
v níž se může stát
něco bláznivého
za zvuků sténání
svíravého tlaku oceánu
otevírání ulity
pleskání vlhkých ploutví
a výdechů bílé velryby...
Tipů: 22
» 28.01.14
» komentářů: 13
» čteno: 696(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.01.2014 - 14:53
michael
Je to hodně do prózy, ale požitku ze čteného to pranic neubírá. Některé obrazy jsou opravdu zdařilé - ST
» 28.01.2014 - 19:29
krizekkk
byla tma
ve které se nedá
přečíst slepecké písmo
ani s pomocí svářečské lampy
Tak tohle jste přehnal pane kolego.
Jinak dobrý. :-)
ve které se nedá
přečíst slepecké písmo
ani s pomocí svářečské lampy
Tak tohle jste přehnal pane kolego.
Jinak dobrý. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: bylo dřív líp?... | Následující: mimo mapy...