Úžasné poprvé
Vzpomínka z dětství - když jsem musela dlouho čekat, než kamarádka směla jít ven.
» autorka: Ardina |
Jsem malá holka
a chci si hrát.
Prý „za chvíli“
čekání dlouhé
…mám raději odejít?
Cosi mi brání.
Přikována
nevím
co mě tu vlastně drží.
Ale ano, už vím!
Zahrada skýtá v čase květin
mnoho vůní omamných
altánek zase příjemný stín.
Co však nejvíce mě přitahuje
ten koncert zpěváčků polétavých.
Kolik nástrojů vlastně zaznívá
v orchestru nebeském?
Pak sólo má zlatotřpytná žluva
s lejskem co chytá druhý hlas
árii aby nepokazil.
(To duo jsem se naučila pojmenovat až v dospělosti.)
Hedvábné tóny flétniček malých
melodie stálé i proměnlivé
do toho cinká zvonek k hodům ptačím…
Teď sólo má kosí chlapík
co rád vychloubá se.
On hned tak nepustí někoho ke slovu.
Takt udává datel
metronom by mu nestačil.
A vrací se zas melodie známá
křišťálová nota
óda na radost!
Poprvé vnímám všechno jinak!
Nádhera…
ten motiv doznívá mi ještě dnes…
a chci si hrát.
Prý „za chvíli“
čekání dlouhé
…mám raději odejít?
Cosi mi brání.
Přikována
nevím
co mě tu vlastně drží.
Ale ano, už vím!
Zahrada skýtá v čase květin
mnoho vůní omamných
altánek zase příjemný stín.
Co však nejvíce mě přitahuje
ten koncert zpěváčků polétavých.
Kolik nástrojů vlastně zaznívá
v orchestru nebeském?
Pak sólo má zlatotřpytná žluva
s lejskem co chytá druhý hlas
árii aby nepokazil.
(To duo jsem se naučila pojmenovat až v dospělosti.)
Hedvábné tóny flétniček malých
melodie stálé i proměnlivé
do toho cinká zvonek k hodům ptačím…
Teď sólo má kosí chlapík
co rád vychloubá se.
On hned tak nepustí někoho ke slovu.
Takt udává datel
metronom by mu nestačil.
A vrací se zas melodie známá
křišťálová nota
óda na radost!
Poprvé vnímám všechno jinak!
Nádhera…
ten motiv doznívá mi ještě dnes…
Tipů: 24
» 23.01.14
» komentářů: 18
» čteno: 643(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.01.2014 - 08:25
krásné - vigím se jak sedím v altánku a poslouchám tu kakofonii - ST
» 23.01.2014 - 14:15
Obklopená tolika zvuky a melodiemi, čekala bych klidně celé hodiny... :-)
ST
ST
» 23.01.2014 - 19:00
krizekkk
Doporučuji přečíst si ,,Moji přátelé" od Jakuba Demla...
Hezká. ST
Hezká. ST
» 23.01.2014 - 23:44
to jsou ty krásný vzpomínky... připomněla jsi mi jak kamarádce odjeli rodiče někam na víkend a ona dostala na hlídání slepice a králíky... a ti králíci chytli nějakou chorobu a jeden po druhém umírali a my parta jsme dělali pohřební družinu - tuším, že kamarád, co to odnesl nejvíce ještě dnes, po více než dvaceti letech nemůže králíka ani vidět :-)))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Najít a uchovat | Následující: Láska nejvyšší