Počkám si na svítání

V hladině noci..píšu si příběhy
nikdo je nechápe
ani já sám...
...co znám
je světlo i tma
bolest v mrazu
prožitou kocovinu
unaveně přehlížím
když další lahev dopíjím
tlumeně neslyšně
únavu smývám
proč to neuhlídám
nežijeme věčně
co z toho..to stačí
věčný pocit
pročítaní
hlouposti v notesu
v hluboké noci recituji o naději
zakopané básníky
archeology starých času
co asi nikdy nepochopím
když trávím
pocity do svítání....