zakulacená zřícení...
na...
» autor: enigman |
pevně usazená v zemi
s hrotitou hlávkou
a přísnými okny
bez přílišné zdobivosti
dvě odvážné věžice
pnoucí se k blankytné obloze
klenba šíje
s oblouky co svádí pohled
do srdce propasti
k portálu
co se ukrývá ve stínu
klouzalo slunce po průčelí
a já se oddal poslechu
němé řeči kamene
oděného do příběhů
srozumitelné očím i fantazii
strhávající do vizí
o nichž můj jazyk
dodnes nedokáže promluvit
souvisleji
prošel jsem branou
ona seděla na stolci
s tváří vyhlazenou do mědi
oči dokořán upřené
sluncem zrcadlených
jako bych dorazil na sám konec
svých dnů pozemských
pláštík rozprostřen na kolenou
v levé ruce knihu zapečetěnou
a vedle ní zvíře strašlivé
strašlivé pro mne
avšak poslušné vůči té sedící
zůstal jsem u vytržení
zorničky v nesouladu se zákonem
sbíhající se do třpytného středu
mystického baletu údů
soulad oddanosti a vzepětí těla
obydleného duchem
vyvolávající jásavé aleluja
nespoutané touhy po rozkoši
spikleneckého spříznění
z hluboké vnitřní síly
ku krocení ďábelské přirozenosti
v symbolice na záležitosti vyšší
usmála se
vědoma svých předností
co myslíš příteli
má být záhada jen jedna
nebo jich má být mnoho?
milá Remain
přímka se také neskládá
jen z jednoho bodu
avšak může být i obloukem
nekonečné kružnice
na které se ztratilo
již mnoho filozofů....
s hrotitou hlávkou
a přísnými okny
bez přílišné zdobivosti
dvě odvážné věžice
pnoucí se k blankytné obloze
klenba šíje
s oblouky co svádí pohled
do srdce propasti
k portálu
co se ukrývá ve stínu
klouzalo slunce po průčelí
a já se oddal poslechu
němé řeči kamene
oděného do příběhů
srozumitelné očím i fantazii
strhávající do vizí
o nichž můj jazyk
dodnes nedokáže promluvit
souvisleji
prošel jsem branou
ona seděla na stolci
s tváří vyhlazenou do mědi
oči dokořán upřené
sluncem zrcadlených
jako bych dorazil na sám konec
svých dnů pozemských
pláštík rozprostřen na kolenou
v levé ruce knihu zapečetěnou
a vedle ní zvíře strašlivé
strašlivé pro mne
avšak poslušné vůči té sedící
zůstal jsem u vytržení
zorničky v nesouladu se zákonem
sbíhající se do třpytného středu
mystického baletu údů
soulad oddanosti a vzepětí těla
obydleného duchem
vyvolávající jásavé aleluja
nespoutané touhy po rozkoši
spikleneckého spříznění
z hluboké vnitřní síly
ku krocení ďábelské přirozenosti
v symbolice na záležitosti vyšší
usmála se
vědoma svých předností
co myslíš příteli
má být záhada jen jedna
nebo jich má být mnoho?
milá Remain
přímka se také neskládá
jen z jednoho bodu
avšak může být i obloukem
nekonečné kružnice
na které se ztratilo
již mnoho filozofů....
Tipů: 19
» 15.01.14
» komentářů: 9
» čteno: 526(16)
» posláno: 0
» nahlásit
» 15.01.2014 - 17:03
Guanti Rosi
Krása a něco, co mi v mysli zažehlo další světlo. Díky. :O)
» 15.01.2014 - 19:17
krizekkk
Je zajímavé její jméno. st
» 15.01.2014 - 21:12
kruh je kouskem pravdivých šlépějí
jak v číšce med nahřátý
u paty chrámu..Angeli
roky a dny
záře i temnění
pohyby oční řas
řeknou Ti zas...květů dočkáš se..
jak v číšce med nahřátý
u paty chrámu..Angeli
roky a dny
záře i temnění
pohyby oční řas
řeknou Ti zas...květů dočkáš se..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: epomea... | Následující: ne viditelný...