Poslední pohled

Poslední pohled, než na cestu se vydá
neprávem odsouzena, v davu mě hledá
hlava v dlaních, neschopen ji pozvednout
říct své sbohem, do očí ji pohlédnout.

Stále stejná myšlenka, snaží se rozbít bránu
dostat se mi pod kůži, když křičí na ni vrahu
zapálili tvou hranici, ale já jsem ten, co zabíji
neschopen uhasit plameny zrady, co tě ovíjí.

Slzy zklamání, v koutku tvých oči
pohybující rty, které ovšem mlčí
prázdná gesta, měnící se v křeč
ochablý jazyk, zapomínající řeč.

Smířena s osudem, připravena odejít
Pan si tě zavolal, do nebes klid najít
já zlomen ztrátou, nepřipraven zůstat
následovat tě chci, ďáblovi se upsat.

Oheň i neschopnost, oba jsou věční
jeden však vysvobozuje, druha zas vězní
štiplavý kouř, k nebesům zvedám zrak
pomstím tvůj osud, nic nenechám jen tak.