Od peřinky
....
» autorka: CULIKATA |
Buď hodná, upřímná...říkávali
tiše s láskou pomáhej
do vínku víru v štěstí dali
tak hudbo, kde jsi?Hrej!
...
Na zápraží se tiše smráká
nocí sny letí do oblak
vstup radosti mile láká
však duší plyne mrak.
....
Ta cesta křivá po poznání
bolí a dusí, nitro drásá
snad jenom sny jsou naše spása.....
tiše s láskou pomáhej
do vínku víru v štěstí dali
tak hudbo, kde jsi?Hrej!
...
Na zápraží se tiše smráká
nocí sny letí do oblak
vstup radosti mile láká
však duší plyne mrak.
....
Ta cesta křivá po poznání
bolí a dusí, nitro drásá
snad jenom sny jsou naše spása.....
Tipů: 35
» 05.01.14
» komentářů: 18
» čteno: 685(27)
» posláno: 0
» nahlásit
» 05.01.2014 - 11:50
Právě v lepší lidi, hlavně ty nejbliží...Děkuji za komentí severanko, přeji krásný den všem modráskům.
» 05.01.2014 - 11:57
1
asi nás to učili nějak špatně...páč hodný holky moc štígro nemaj...naopak...ale i tak, za sebe říkám, že už nechci bolení břicha a ani duše:-)
ale tvá i má víra, je totožná
ale tvá i má víra, je totožná
» 05.01.2014 - 12:50
Žití krášlíme si sněním
zklamání bolí, však něco může dáti
poznání není k zahození
mraky se rozplynou, až víra se vrátí
ST
zklamání bolí, však něco může dáti
poznání není k zahození
mraky se rozplynou, až víra se vrátí
ST
» 05.01.2014 - 13:00
co mne nezabije, to mne posílí, jen mne tak tiše napadlo.. leč souhlasím s Tebou, Culdo, že poznání je cesta klopýtává, ale nechala jsi tam i otevřená dvířka tomu plamínku naděje a za to ST. :)
» 05.01.2014 - 16:30
Kde cesta má je
tudy já se dám
ať třeba trnitá je
jen když nějakou mám... :-)
ST
tudy já se dám
ať třeba trnitá je
jen když nějakou mám... :-)
ST
» 05.01.2014 - 16:36
Kde i druzí jsou hodní a upřímní, tam dobrota a upřímnnost nerovná se hlouposti:)
» 05.01.2014 - 17:04
krizekkk
Mysleli to dobře. ST
» 05.01.2014 - 18:49
každý kdysi do kolíbky
dvě, tři suché dostal snítky
květin, jakých, neví ani
ty však smutku nezabrání
*
dvě, tři suché dostal snítky
květin, jakých, neví ani
ty však smutku nezabrání
*
» 05.01.2014 - 20:28
někdy jsme přiřazeni sedět v koutě, čekat, až se mraky rozplynou, až se dusot kopyt blízkých rozplynou... někdy ten úder celoživotně bolí...
ale... posiluje, budeme k lidem více čichat, více hledat ty, co nebolí... ale z vlastní zkušenosti vím, že naděje je... že to hledání stojí za to... a i velký jizvy se hojí...
ale... posiluje, budeme k lidem více čichat, více hledat ty, co nebolí... ale z vlastní zkušenosti vím, že naděje je... že to hledání stojí za to... a i velký jizvy se hojí...
» 06.01.2014 - 12:32
nemáš ráda změny ale možná nadešel čas...jsi přece skvělá a zasloužíš si být milovaná:-)
» 08.01.2014 - 07:35
První dvě sloky výborné, třetí mi přijde výborná, že obsah uzavírá, ale vypadává z rytmu předchozích. Napadlo mě k ní toto:
Ta cesta křivá po poznání
bolí, dusí, nitro drásá
křivdy, hosté nepozvaní
jenom sny jsou naše spása
Ta cesta křivá po poznání
bolí, dusí, nitro drásá
křivdy, hosté nepozvaní
jenom sny jsou naše spása
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zimní kouzla | Následující: Šmoulí říše