Snová realita

Ležet na zádech,v trávě
která rosou pokrytá je.
Hledět přímo do nebes,
bez mraků i bez hvězd.
Jen jasná obloha,prosluněná
leč slunce vidět není,snová realita
v té se vše mění.
Novýma očima,
prohlédnout si barvy které vidíš.
takové jen ve snu najdeš,
jen těžko jim pak v realitě
místo vhodné najdeš.
A po probuzení,stěží jen,
v krásu jejich uvěřit můžeš.
Zavřeš oči,těšit se aspoň ze vzpomínek
občas bolí a říkáš jen
snová realito,ty jen lžeš.
Ležíš na zádech a koukáš do nebe,
v rukou držíš provázky,
na jejich konci vznášejí se balonky.
V barvách duhy,každý jiný.
Snová realita
Cítíš se jako malé děcko,šťastné
tou krásou kolem unesené.
Avšak balonky,vznášející se k nebi
začnou praskat.
První,třetí,druhý před ním.
Snová realita končí.
Končí probuzením