Když pláčeš

Když pláčeš,
celá zem pláče s tebou.
Jen já na to hledím,
s opovržením,
avšak s něhou.
Ty pláčeš…
Brečíš a vzlykáš.
Očima říkáš,
že to tak nemělo být.
Ale jen se mi chtít,
nastavím ti záda.
To abys věděl,
že s tebou nemá cenu být.
Tak si jen poplač,
klidně skrze zuby,
proceď ta slova,
prohry a zloby.
Breč a vzlykej…
Klidně dál.
Snad tě trochu utěší,
žes mi za to kdysi stál.