při noční...

vyhrabal jsem se z podzemí

nad západním obzorem
převzala vládu
paní hvězdného dvora
a v travinách poletují bílé můrky
takové co po jejichž imitacích
šílí šupinatí šlechtici

opírám se o kmen
ukusuji ze šrůtku flákoty
však to znáte
nejlepší ovoce je to
z kterého trčí kosti

najednou vystoupila
zpoza dlouhého stínu
a provázela ji vůně
doušky mateří

když dovolíte
budu vaše společnice
dnes v noci
a ukáži vám to tady
během toho století
pod povrchem
jste určitě dezorientovaný

co abychom si dali skleničku
na spláchnutí uhelného prachu
ráda bych si poslechla
o vašem konstrukčním vylepšení
původní země
a
maně o mne zavadila bokem

byla měkká a teplá
pravá žena

ach ti muži
Ableseth si pomyslela
jak typické pro lidskou mysl
když se upíná k představám
jednoduše není realista
a
nenápadně zvětšila poprsí
díky polymorfní hmotě
na skeletu svého těla...