S věnováním

V smyslných zákoutích,
kdesi v teple pod peřinou,
dozvuky prokreslených výkřiků
jako tuláci znějí nadhvězdím.

Jsem taková bláznivka,
která kotrmelcem vzad si staví stezku,
tichá, upovídaná,
svá slova netlumočí do listí.

A tak hledám šňůrku v myšlenkách,
při sklence moštu cituplnem odlévané,
kdo ví, jestli je alespoň poloplná
a zaleskne se pod obočím.

Kdyby tak celý den byl večerní modlitbou,
srdcem zvonu pod klenbou palem,
na štítek svého polonahého těla
otisknu něhu s věnováním…