Hebkání...poledním tkáním...

...v tkáních bílých rohů poledních dobytčat
se usídlila černá kometa
je jako obřadní jazyk aloe
a nebo nežně ochmýřená strašivka
s malým křehkým houpacím koníkem nastojato
pro hudbymilovné kouzelnice
jazykolam prý už zapustil šťávu v březích olivění
a já liju slovo do kořeněných úst
hebkám si pro radost veverek v ruském kole pocitů
a chci se třít v docích jako lodě
bok o bok
přesýpám proto tučnolistý herbář
a zintenzivňuji kóma z Puškinových básní
slyším vzdálené duely hvězd
v astrolábech rovnodennosti dvou spřízněných poloviček

nedělám žádné dluhy
a když... tak jen na otázku
zdali spím...