V souhvězdí ticha...

Jsi dotek nevědomé krásy
cizotou vzdálen
přísahou
že i z průzračných dlaní lze pít

jsi slova k tvoření
melodie poety příběháře k tvorbě siluety
co nachází světy i věty
k ránu se rveš modlitbě spaní
bdíš pro okamžiky nedotknutelnosti

...

Když z těla vyprchá život
stydne
smiř se s tím co udělat můžeš i s tím
cos mohl udělat
i s tím co nebylo
v tvých silách

Když v těle oživne život
pálí
zakřič jen něco o vzácnosti
umři pro každodennosti
prozři
pro rovnodennost
...


" Na co myslíš?"