Člověčí
Pro Iv.
Dokážeš podržet, když je potřeba, kamarádko z modrého světa. Děkuji. Jsem moc ráda, že tě znám.
» autorka: hloubavá |
Ve fantaskním světě
vlastní obraznosti
rozbíjíš
atomy lásky na prvočinitele.
Vytrvale,
jen holýma rukama,
biješ do oblin,
srážíš hydrám hlavy,
záříš vnitřní radioaktivitou.
Neodbytně
provokuješ slovy,
která navlečená na šňůrce života
dávají smysl vnímavým.
Jsi přímočará něha
v brutálním hávu
marnosti světa.
Však - co je marnost
když život je tak krátký?
vlastní obraznosti
rozbíjíš
atomy lásky na prvočinitele.
Vytrvale,
jen holýma rukama,
biješ do oblin,
srážíš hydrám hlavy,
záříš vnitřní radioaktivitou.
Neodbytně
provokuješ slovy,
která navlečená na šňůrce života
dávají smysl vnímavým.
Jsi přímočará něha
v brutálním hávu
marnosti světa.
Však - co je marnost
když život je tak krátký?
Tipů: 46
» 24.11.13
» komentářů: 31
» čteno: 1141(35)
» posláno: 0
» nahlásit
» 24.11.2013 - 09:30
2 
wow...
jsem černá manta
paleta s bělobou
i rudej plášť co letí se mnou
v křídlech paží
bažím si po životě
páč je tak krátkej
kapišto? Osude...jsem ráda že tě mám
a díky Bohouši, jsem ráda , že Tě znám
jsem černá manta
paleta s bělobou
i rudej plášť co letí se mnou
v křídlech paží
bažím si po životě
páč je tak krátkej
kapišto? Osude...jsem ráda že tě mám
a díky Bohouši, jsem ráda , že Tě znám
» 24.11.2013 - 09:30
krizekkk
Osude, jsem nerad, že tě mám. :) ST
» 25.11.2013 - 07:28
Milá Janičko, když tady čtu všechny ty komentáře, tak Ti chci ještě jednou poděkovat, žes pro mne tuhle báseň napsala a žes opravdu kamarádka, přátelství je veledar...ještě jednou díky...Ív
» 25.11.2013 - 23:55
2
Každý den spolu v hlesu 'dem
smířeni se svým osudem...
Občas se na něj vykašli,
možná ti život přikrášlí...
smířeni se svým osudem...
Občas se na něj vykašli,
možná ti život přikrášlí...
» 26.11.2013 - 21:33
když se najdou ty, co si voní... jejda, to je fantastický, to přátelství...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Black point | Následující: Rok, který odchází