Svítáním do modré» autorka: Lenka pomněnka |
Na hraně sama sebe,
jak vystřihovánkou modrého z nebe,
v okrajích obrazů bez rámu,
plující bezuzdě...
v prostoru bez chrámu.
Na pevnou nit,
krajkoví nebe chyť.
V předivu snů a výkladů,
za nocí temných úkladů,
nepřej si ničí smrt.
Smíření s nemocí,
smíření s bezmocí,
v opratích, na zadní...
a tryskem vpřed,
neohni před světem hřbet.
Krajkou rám zdobený po rubu,
naruby nechán svět.
Z úkladů temných démonů,
vystřižen žlutý květ.
Svítáním do modré,
tak jako do moře,
vhozena pelyňku sněť.
jak vystřihovánkou modrého z nebe,
v okrajích obrazů bez rámu,
plující bezuzdě...
v prostoru bez chrámu.
Na pevnou nit,
krajkoví nebe chyť.
V předivu snů a výkladů,
za nocí temných úkladů,
nepřej si ničí smrt.
Smíření s nemocí,
smíření s bezmocí,
v opratích, na zadní...
a tryskem vpřed,
neohni před světem hřbet.
Krajkou rám zdobený po rubu,
naruby nechán svět.
Z úkladů temných démonů,
vystřižen žlutý květ.
Svítáním do modré,
tak jako do moře,
vhozena pelyňku sněť.
Tipů: 22
» 22.11.13
» komentářů: 10
» čteno: 637(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 23.11.2013 - 19:13
krizekkk
Jo, jo. :( ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Zrcadlení | Následující: Šálek čaje