V jedné vteřině

Pro prchavost vteřiny,
a jejího potoku času,
uzmu si ze srdce infarktní setiny,
a vložím je do jediného hlasu.

V té vteřině křiku od srdce,
plné pláče, štěstí, smutku, radosti,
projedou mnou tak silné emoce,
až mrazí to do kostí.
Pláč, jež značí touhu být s tebou,
štěstí, že jsem poznal právě tebe.
Smutku, ty sráči s temnou něhou,
radosti, na tebe obracím se s věčností.

Věčnost mi postoupila svou vůli,
a našel jsem v ní klíč.
Lásko má,
ty seslána jsi mi z hůry,
nikdy, už nikdy neodejdu pryč.

Miluji tě