Černé svíce

Pískání skleněných píšťal na vrcholu věže
kde smrt visí oběšená, nepříčetná běsněním.
Kočár tažený bezhlavým spřežením
řízený mužem v černé peleríně
uhání vstříc škaredé krajině.
Smrt se na něj mračí shůry
na kořist číhají sloužící stvůry
píšťaly vyluzují tak vysoké tóny
až šílenstvím padají noční můry.
Svůdné ďáblice, hadi, pavouci, švábi a štíři
ke smrti mrzuté na věži vysoké houfem se plíží
pod věží rozpliznou v hustý živočišný sliz.
Kočár se vnoří do slizké hmoty
přec stále o věky blíž je smrti
v jejích spárech navždy zmizí
utopen je v ostatcích hmyzích.

Sbory pekelné lomozně hřmí
démoni zpívají hrdelní mši.
Kráčí průvod černých svící zahalených v kápích
svým hříšným voskem nečistou zemi zkrápí
pustou nevábnou krajinou bez moří
dojdou až tam, kam knot jim dohoří.

Pískot píšťal ustává
nový věk povstává.
Tak nastal věk lidí
smrti se to líbí
pošle na ně stvůry
zdola i shůry.

Vítejte na Zemi.