Noční zář

.

Temnou nocí kráčíme
obnaženi ze snů
mechových

v temnotách se probouzíme
prý v tvých očí nespí hřích

po hladině posíláme veslované díky
a když své rty k sobě blížíme
svět se počítá
na tisíceré okamžiky

kdo by hledal víc...

z hvězd stvořená
z mlhy seslaný

vločka toulavá
epos tolikrát opsaný

do tvých křídel
zapletl jsem své prsty
jemně jimi prorazil

Slunce dnes shořelo
a vlkům dodal Měsíc sil

jako srdce co dráždí svět
jako na dechu
když drží osud tvůj

za horami můj sen spí
tiše pluj
a ta slova opakuj

kdo chtěl by víc...

vlahá křídla havranů
a ruce hřejivé

někdo spí tu v trávě
větrem čechrané

z duše pramen vyvěrá
a pluje loď

do všech směrů
po mé kůži choď

jako plamen
jako noční zář

kdo ochutnal by tvé mízy
navždy bude ve snech držet stráž

.