V ďolíku celý svět

Dělám si tužkou ďolík do hlavy
a přemýšlím, co jsem vlastně zač.
Že se v současném světě nevyznám
proč tohle nikomu nepřiznám?

Pohoří bych chtěla stěhovat
světadíly na Zemi přesouvat
paláce z duhy i žuly budovat
všem bohům světa pomoc slibovat.

Pomáhat při obnově starověkých chrámů
v Egyptě, Mexiku, Indii, Peru… snad
v Kambodži překrásný Angkor Vat
v Indonésii poutní Borobudur.

Toužím vrátit se v čase nejradši i o tisíce let zpět
procházet nejen ve snech a knihách starověký svět.
Poznat vlastním zrakem i hmatem Teotihuacán
mocné město bohů ve své slávě největší
ve stínu pyramid Slunce a Měsíce mluvit s lidstvem
o jejich ztracených životech i dávných neštěstí.

Kdo vybudoval pyramidy v Gíze, faraoni či Atlanťané?
Kam odešli Mayové a s nimi jejich pyšní králové?
Kdo byl král Pacal z Palenque, Quetzalcóatl a první jaguár?
Jsem stále víc zvědavá a miliony dalších otázek mám…
Chtěla bych celou naši dávnou zeměkouli obejít
tajuplné záhady bájných staveb a národů objasnit.

Přemýšlím a nevědomky dělám si ďolík tužkou do hlavy
nad hromadou obrázků a knih mám velké obavy
že můj život nebude mi dopřán dost dlouhý
abych, než s úsměvem zemřu, mohla si říci:
Splnily se všechny mé touhy!