Otisky...» autorka: myšlenka pouhá |
rozžhavené dlaně
do běla
marně
snaží se vyrýt do těla
apostrofu
společných dní
od půl rán
do půl nocí
na kůži zůstaly skvrny
vypáleny
daktyly
jimiž prozrazeny
jsou záměry
tvých dlaní...
rozžhavených
touhou po těch mých...
do běla
marně
snaží se vyrýt do těla
apostrofu
společných dní
od půl rán
do půl nocí
na kůži zůstaly skvrny
vypáleny
daktyly
jimiž prozrazeny
jsou záměry
tvých dlaní...
rozžhavených
touhou po těch mých...
Tipů: 22
» 09.11.13
» komentářů: 15
» čteno: 603(19)
» posláno: 0
» nahlásit
» 09.11.2013 - 17:43
Ležím tu na marách,
tam někde v dálavách.
Dlaně sic ještě vroucí,
však tělo nemohoucí.
Neboj se lásko nic, nebudeš brzy vdovou,
slůvka tvá hřejivá jsou pro mě živou vodou. ST
tam někde v dálavách.
Dlaně sic ještě vroucí,
však tělo nemohoucí.
Neboj se lásko nic, nebudeš brzy vdovou,
slůvka tvá hřejivá jsou pro mě živou vodou. ST
» 09.11.2013 - 18:36
krizekkk
Pěkná práce. ST
» 09.11.2013 - 19:32
ty půl noci beru...znám i půl bochníky chleba, půlminuty a půl kroky a půl roky:-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Možná... | Následující: ... jen se nepatrně změní...