podskalní...
...
» autor: enigman |
znám jedno místo
vyvlastněné srdcem
dle zákona nepsaného
větrným zápisem
knihy časosběrné
v mechovišti bují bez
šípky a ostružiny
na hranici hvozdu
pásmo skalní pohody
úhlem otevřené
když lačním po slunci
tábořím na vrcholu
když prší
mívám útočiště pod ní
s výhledem nezaskleným
jednou se hádala hora s nebesy
a do šumu hukotu něco tleská
sedím v pozadí stíněn šerem
naslouchám
bosé šlapky tepají podlahu
dívka zmáčená na kost
přitiskla se ke kamennému ostění
ztuhl jsem překvapením
chovala se jako bych tam nebyl
starala se o své odění
a spokojeně si pobrukovala
starodávným nápěvem
náhle pootočila hlavu
ponořena do očí protějšku
s neústupnosti pohledu
oceli která se sama kalí
rozžíhající pochopení
a já ve chvíli věčnosti
ocitl se v kontaktu
s bezprostředním nitrem
divoké bytosti
pak se pohnula
asi jako kapka
která se vypaří před dopadem
a byl jsem zase sám
to krátké spojení
zarylo se do paměti
a já je pociťuji Virelai
kdykoli si tě vyvolám
vyvlastněné srdcem
dle zákona nepsaného
větrným zápisem
knihy časosběrné
v mechovišti bují bez
šípky a ostružiny
na hranici hvozdu
pásmo skalní pohody
úhlem otevřené
když lačním po slunci
tábořím na vrcholu
když prší
mívám útočiště pod ní
s výhledem nezaskleným
jednou se hádala hora s nebesy
a do šumu hukotu něco tleská
sedím v pozadí stíněn šerem
naslouchám
bosé šlapky tepají podlahu
dívka zmáčená na kost
přitiskla se ke kamennému ostění
ztuhl jsem překvapením
chovala se jako bych tam nebyl
starala se o své odění
a spokojeně si pobrukovala
starodávným nápěvem
náhle pootočila hlavu
ponořena do očí protějšku
s neústupnosti pohledu
oceli která se sama kalí
rozžíhající pochopení
a já ve chvíli věčnosti
ocitl se v kontaktu
s bezprostředním nitrem
divoké bytosti
pak se pohnula
asi jako kapka
která se vypaří před dopadem
a byl jsem zase sám
to krátké spojení
zarylo se do paměti
a já je pociťuji Virelai
kdykoli si tě vyvolám
Tipů: 22
» 08.11.13
» komentářů: 12
» čteno: 547(18)
» posláno: 0
» nahlásit
» 08.11.2013 - 09:21
Krásné, i když dneska mě ta "dámská návštěva" v básni trochu vyrušila v přírodní lyrice, které bych tentokrát dala přednost. Ale to jsou jen moje pocity.
» 08.11.2013 - 21:17
krizekkk
ST
» 09.11.2013 - 11:44
Tomu se říká síla okamžiku. Tahle letí do mých záložek, má v sobě zvláštní sílu, kterou nedokážu popsat... :-)
» 16.11.2013 - 02:53
SÍLA okamžiku, síla pohledu, síla co se uvnitř zabydlí... síla , ta co nebolí a co nesoutěží... ta co se usmívá...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: když plují ledy... | Následující: mimo zemnící...