Činy
Zotvírávám v sobě starý šuplíky a hele...v jednom střípek zrcátka z Erisedu.
"Mízar bozyhu otešave lařáv ten."
» autorka: zvířenka |
„venku je ale čina, řekla“
skryla se hlouběj do své kutny,
před slotou ale neutekla…
Některá slova
jsou větší než činy
nedají práci
někdy se na zadním plátně
kina Nitra
obraz klidu ztrácí
a někdy zase
ohýbá se v pase
co stát rovně by mělo
/Je čas levitací.
Pro hlouposti nevraštit hned čelo/
Altem ověnčené fistule
hříva dobrovolně jihne.
množství zapeklitých háčků
zvědavě rozpalují výhně
měkne hliněné tělo
klaní se
užívá si
poslední děkovačku
než je
žár a čas nadlouho zpevní
Činy jsou zatravněné vrstevnice
po kterých se měkčej chodí
vlásečnice pocitů
brázděné vzdálenou lodí
s neznámou vůní kávy
Činy nejsou levný.
/Někdy padaj hlavy/
skryla se hlouběj do své kutny,
před slotou ale neutekla…
Některá slova
jsou větší než činy
nedají práci
někdy se na zadním plátně
kina Nitra
obraz klidu ztrácí
a někdy zase
ohýbá se v pase
co stát rovně by mělo
/Je čas levitací.
Pro hlouposti nevraštit hned čelo/
Altem ověnčené fistule
hříva dobrovolně jihne.
množství zapeklitých háčků
zvědavě rozpalují výhně
měkne hliněné tělo
klaní se
užívá si
poslední děkovačku
než je
žár a čas nadlouho zpevní
Činy jsou zatravněné vrstevnice
po kterých se měkčej chodí
vlásečnice pocitů
brázděné vzdálenou lodí
s neznámou vůní kávy
Činy nejsou levný.
/Někdy padaj hlavy/
Tipů: 29
» 06.11.13
» komentářů: 18
» čteno: 745(30)
» posláno: 0
» nahlásit
» 06.11.2013 - 18:39
krizekkk
Líbí. ST
» 07.11.2013 - 09:05
říkal mi jeden Levita ,,Zajdi do kina Nitra...tam totiž prostě i kdyby ti upadla hlávka zase doroste,,...
» 08.11.2013 - 09:44
jc senior: Pěkně jsi mi zaplet skrytými významy té věty hlavu, až se skoro stydím,jak levně to zní...
» 08.11.2013 - 09:53
zvířenka:
Báseň je družkou levitace, vznáší se na polštáři pocitů v oblaku metafor a stačí neomalený dotyk, slovo nepochopení a následuje pád do přízemnosti.
*
V mém předchozím komentáři asociuje smutná pravda o pasivitě a rezignaci, která je ovšem vzdálena tvému velmi zdařilému dílu.
Báseň je družkou levitace, vznáší se na polštáři pocitů v oblaku metafor a stačí neomalený dotyk, slovo nepochopení a následuje pád do přízemnosti.
*
V mém předchozím komentáři asociuje smutná pravda o pasivitě a rezignaci, která je ovšem vzdálena tvému velmi zdařilému dílu.
» 09.12.2013 - 12:24
Ne tvář, ale vaše touhy zobrazím!
A v lese vážu ti cop z pocitu žávese-lva.
Nemá ani čela, e, jukne: Venku je ale čína! Ámen!
A v lese vážu ti cop z pocitu žávese-lva.
Nemá ani čela, e, jukne: Venku je ale čína! Ámen!
» 09.12.2013 - 17:28
Špáďa: přivádíš k dokonalosti záhyby slov do morku kostí.
Děkuju. I za to zrcadlo:-))
Děkuju. I za to zrcadlo:-))
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: KAPACITRONY | Následující: Mání