Skleněný most

Jezero rozlehlé
s břehem nenávisti
a břehem lásky.
Oba břehy spojuje most.
Ze skla.
Celý průhledný.
Jen křehké zábradlí
zdobí obrovské
diamantové, vybroušené
i foukané květy.
Květy vytvořené
něžností lásky i krutostí nenávisti.

Blíže ke břehu nenávisti
květy nikoho nelákají svou špinavostí
matností, bez lesku
zlobou popraskané
i rozbité.
Střepy.
Nad nimi za letu
chechtají se zlí černí racci.
Ano, černí.

U břehu lásky však
most i květy záři všemi barvami.
Nad ním vznášejí se bubliny.
A šípy Amorků.
Červená srdíčka.
Ale i skleněné slzy.

Uprostřed mostu vše je pomícháno.
Barevné i rozbité květy
černé střepy
puklá srdce
a veliké slzy.

Kudy jít dál?
Zapomenout na nenávist.
Nastavit hruď Amorově šípu.
Nasednout na bublinu a…
přeletět!