Na rozhraní noci
...silentium aeternum...
» autorka: Bastet |
Takové je ticho, že vzdychat slyším trávu
brouky povykovat
zpívat prameny
Na rozhraní noci složila jsem hlavu
času tu odkapává
tempem znaveným
Takové je ticho – tak hluboké, že duní
ozvěnou se zalkne
křikem oněmí
K víčkům nedovřeným dotek cizích vůní
pronikne jen tady
šest stop pod zemí
brouky povykovat
zpívat prameny
Na rozhraní noci složila jsem hlavu
času tu odkapává
tempem znaveným
Takové je ticho – tak hluboké, že duní
ozvěnou se zalkne
křikem oněmí
K víčkům nedovřeným dotek cizích vůní
pronikne jen tady
šest stop pod zemí
Tipů: 30
» 03.11.13
» komentářů: 12
» čteno: 661(30)
» posláno: 0
» nahlásit
» 03.11.2013 - 22:07
1 
přijde mně psaná s přehledem Bystrozrakého, nadhledem Dlouhého a všeobjímáním Širokého
» 04.11.2013 - 19:07
krizekkk
Sic jsem pár ,,obratů" již někde zahlídl, jako celek za ST.
» 05.11.2013 - 17:21
Jedno léto, jsme chodili na jednu žižkovskou střechu muzicírovat tichounce jenom do noci. Slyším z těch veršů altovej klarinet a šustění křídel netopýrů...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: To víte | Následující: Voříškova anabáze