Alice

Zbyla mi po tobě postel pustější než poušť
a v srdci zlomeném nekonečné hoře,
v otupělém mozku spoušť
a duše mrtvější než je mrtvé moře,
v bibli suchý čtyřlístek,
němý gramofón s nímž tak rádi jsme zpívali
a ozdoba z kamínků a ze šišek,
které jsme v lese sbírali.

Co ještě nechalas mi tu?
prstýnek s monogramem,
snítku myrty, fotku z maturáku
a botky se salamandrem,
náramek, letitý ibišek,
kostýmek barvy oliv z tweedu,
neseser, se šitím košíček
a navěky už nedočtenou knihu.

A také sexy prádlo barvy antracitu,
které se smíchem jsme svlékali
a mé tělo, jež pozbylo už citu,
tvář, po které slzy stékají.

A také vzpomínky
na to, jaké to bylo poprvé,
jak třešně jsem tě trhával,
na blaho když šeptalas jméno mé,
na to, jak jsem tě prostě miloval...