Odevzdání
Když bolest porazí i pud sebezáchovy...
» autor: Mark |
Duše má posetá ranami
je jako nahá v trní,
modlí se ať je to za námi,
ať úlevou jak kotě vrní.
Ta duše posedlá touhami
s nádechem bolest tají,
jistotu směnila za fámy,
že jí vstupenku do ráje dají.
Ochotně poklekám u jámy,
vítr se zvedá, zuřivě kvílí,
emoce jak velká tsunami
drží mě, dodává síly.
Pak osud práskne dveřmi,
ztichnou i ptáci v okolí,
jen hlas šeptá "nebolí to, věř mi"
z jámy hluboko v údolí.
je jako nahá v trní,
modlí se ať je to za námi,
ať úlevou jak kotě vrní.
Ta duše posedlá touhami
s nádechem bolest tají,
jistotu směnila za fámy,
že jí vstupenku do ráje dají.
Ochotně poklekám u jámy,
vítr se zvedá, zuřivě kvílí,
emoce jak velká tsunami
drží mě, dodává síly.
Pak osud práskne dveřmi,
ztichnou i ptáci v okolí,
jen hlas šeptá "nebolí to, věř mi"
z jámy hluboko v údolí.
Tipů: 8
» 30.10.13
» komentářů: 2
» čteno: 739(15)
» posláno: 0
» nahlásit
Následující: První doteky