Zažehnám úsvit...

...pak v pyré dnění
uchopím myšlenky
vypadají náhle jako turbany a nebo dýně
a já volím mezi muset a chtít
v kulhavém faunovi s dřevěnou nohou vidím hrdinu
mám pro něj místo na levém prstu
levé ruky
bráno od srdce
a lačně vytvořím horizont pro dobré skutky na levém prsu
a podkasám si pro jistotu piruetu
co kdybych náhle zatoužila poobědvat
a jedenáctým smyslem
z fazolových lusků
lusknu
projdu se s kornoutem
ač si nepotrpím na koledu
jsem prosta hněvu i jedu
a jedu...v okluzní frontě prázdného okna
detoxikuji čtvrtky z jablek
pro naše čtvrtky
když ne půlky

jdu se dívat na oblohu
zatím mohu
měsíc se ztrácí dualitou novu

a já jsem klíčnice nesvatý dvojice