Mrtvý čas

Seděl nehodný a uzoufaný
za prastarými varhanami
v temném, znesvěceném
léta opuštěném
kostele.
Strašnou melodii hrál
nemusel již zpívat
neuměl nic vnímat
jen zlostně se usmíval
hrál a umíral.

Po zdech kostela
slizce plížily se
obrovské stíny jeho rukou
kostra mu chrastila
jak ničil sílu velkou.
Ďábel i Bůh se rozzlobili
pohrdavě se jim poklonil
klenby hrůzou popraskaly
prachem dlažbu posolily
oltář se naklonil.

Potupně setmělo se kol
z nebe blesklo se a zahřmělo
v akordu harmonické a-moll
až forte hrát ho přimělo.
Vitráže vybouchly v nadějích
sprškou sklíček barevných
strašná drzá noc se vplížila
své pařáty okny vnořila
všichni démoni v roj se slétali
prudký liják rozléval se po kraji
děravou střechou dovnitř vkapával
lavice zpuchřelé studeně omýval
a on hrál, nic okolo nevnímal
hnáty své rozpínal
zvedal a utínal
až píšťaly se vzbouřily
hbitě z kůru skákaly
klenby zvukem se zřítily
mocný hrom udeřil do věže
a v tu ránu
vzbudilo to papeže.

Noc všechnu hrůzu
zakryla
u torza varhan
seděla mrtvola.