480. Melancholie borových hoblin
...
» autor: robin Marnolli |
Z borových hoblin
slepil jsem růži
co voněla smolou
tu chtěl jsem ti odevzdat
pod listovím Platanu
když noc se smutkem oblékla
/známou to pravdou
-květiny vadnou
a voda jen krásu prodlouží o pár chvil/
tak rád jsem snil
a do veršů vepsány
srdce toulky
hřeby lásky i zrady
květiny pevných přátelství
- i ty jsem uviděl v sadech
které mým nitrem
stále místy zavoní
trocha melancholie
- slzy rosou zazvoní
v táhlých tónech vzpomínek
v dlani prstýnek
co už ti nenavléknu...
slepil jsem růži
co voněla smolou
tu chtěl jsem ti odevzdat
pod listovím Platanu
když noc se smutkem oblékla
/známou to pravdou
-květiny vadnou
a voda jen krásu prodlouží o pár chvil/
tak rád jsem snil
a do veršů vepsány
srdce toulky
hřeby lásky i zrady
květiny pevných přátelství
- i ty jsem uviděl v sadech
které mým nitrem
stále místy zavoní
trocha melancholie
- slzy rosou zazvoní
v táhlých tónech vzpomínek
v dlani prstýnek
co už ti nenavléknu...
Tipů: 13
» 29.10.13
» komentářů: 8
» čteno: 741(14)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Obrazárny pocitů
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: 481. Plátno malované Ostravou | Následující: 482. Vše co hledáš najdeš tam kde právě jsi