Bárka ve vakuu
... zmítaná jsem peřejemi...
» autorka: Lorraine |
Ruce od cihel rozervané
do očí řeže jemný prach
stavím nebo bourám naši zeď
srdce nebije na poplach
hodiny nádechů a výdechů
že vnímám je jen já zdá se mi
jako bárka ve vakuu
zmítaná jsem peřejemi
osamocená v tichu dní
zbytečná jako prošlá mince
ve vlasech zamotané sny
klopím zrak bez sil hledat slunce
řekněte že vše skončilo
montérky pod dvojí zámek dám
moře přes břehy se rozlilo
poklekám tam kde stával chrám
.
.
v tiché modlitbě
do očí řeže jemný prach
stavím nebo bourám naši zeď
srdce nebije na poplach
hodiny nádechů a výdechů
že vnímám je jen já zdá se mi
jako bárka ve vakuu
zmítaná jsem peřejemi
osamocená v tichu dní
zbytečná jako prošlá mince
ve vlasech zamotané sny
klopím zrak bez sil hledat slunce
řekněte že vše skončilo
montérky pod dvojí zámek dám
moře přes břehy se rozlilo
poklekám tam kde stával chrám
.
.
v tiché modlitbě
Tipů: 17
» 28.10.13
» komentářů: 9
» čteno: 844(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 28.10.2013 - 18:42
krizekkk
Práce bolí... Pod obojí. st
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Možno máš krídla | Následující: Křehký květ