dnešní

Špacír

Listí po kotníky
semotam i hovno psí
říjnové ráno
barvami romantiky
a chmury z noci zlý
odletěly
slunce už vyšlo z cely
se zvuky lesa
mé srdce plesá
a je mi jako knížeti
v hájovně pod Kletí.
------------------------------------------------

Moldau

Kamenům tupíš hrany
vránám a havranům
cestou do hamrů
dáváš pít
svou vodu živou,
jak koně hřívou
krajem vlaješ
tisíci tóny hraješ
a neomrzíš
víš?
Ty jediná
tak čistá
kolem mé dlaně pluješ
na staré časy pamatuješ
na tváře Braniborů
na bujné vnady
s valchou žen
na skřípění vorů
na červeň krve
bělost plen
na doby bouří
časy klidu
v radosti
v hoři
jak k břehům moří
k tobě přijdu
... zas
...rád
zítra?
Snad.
----------------------------------------

Lety

Letěl jsem nad lesy
jak sokol stěhovavý
když slunce závěsy
to z mlhy sárí
rozevřelo
a bylo všechno,
jak být mělo
ptáci tam ve větvích
zvěř s hlavou skloněnou
z hájovny dětský smích
ve skalách za stěnou
hladové dej mi!
Z orlích hnízd.
Bože můj přej mi,
abych z dnů mohl číst,
ještě chvíli!